The Blog

Pomoc pro OSVČ: Proč to dělat chytře, když to jde … plošně?


Tématem číslo jedna posledních dní je finanční pomoc lidem, kteří byli zasaženi opatřeními proti šíření koronaviru. Stát se zatím však nezmohl na nic jiného, než na nepříliš férové a administrativně náročné plošné dávky. Proč nejsou férové? Málo pomáhají těm, kteří pomoc potřebují a zbytečně pomáhají těm, kteří pomoc nepotřebují. Umím si představit, že programátoři nebo grafici stále (alespoň nějakou) práci mají. Navíc mnoho těchto oborů jsou obory s vysokými hodinovými sazbami a lze předpokládat, že i při výpadku několikaměsíčního příjmu se tyto skupiny živnostníků nedostanou do existenčních problémů. Oproti tomu matky samoživitelky, které se živí například jako kadeřnice nebo kosmetičky, mohou skončit bez několikaměsíčního příjmu na ulici.

Have your cake and eat it too

Jak ale dostat více peněz k těm, kteří je opravdu potřebují? Současná situace se vyznačuje tím, že najednou zasáhla obrovské množství lidí a bylo by administrativně neřešitelné ověřovat finanční situaci každého zvlášť. Proto je třeba přijít s řešením, které by bylo sice plošné, ale zároveň cílené a navíc administrativně nenáročné – a tedy rychlé.

Američtí ekonomové Greg Mankiw a Jason Furman přišli s velice elegantním řešením, které se vyznačuje právě cílením a rychlostí. Angličtina má pro situace, ve kterých je třeba kombinovat dva zdánlivě protichůdné principy krásné rčení ‘have your cake and eat it too’. Mimochodem, právě toto rčení vedlo k dopadení jednoho z nejznámějších amerických teroristů a matematického génia Theodora J. Kaczynskiho (známého spíše pod přezdívkou the Unabomber). Ale zpět k ekonomii.

Každý pracující by od státu ihned obdržel bezúročnou půjčku 1000 dolarů a tato půjčka by byla splatná v termínu podání daňového přiznání za rok 2020 (tedy v roce 2021). Trik spočívá v tom, že v závislosti na vykázaném příjmu by každý vrátil jenom část této půjčky – ti, kdo by v roce 2020 vydělali hodně by vrátili vše a ti, kdo vydělali málo by nevraceli nic.

V českém prostředí se již objevily návrhy, podle kterých by se takto vyplacená částka (například nyní uvažovaných 25 tis. Kč) vyplácela ve formě tzv. daňového kreditu. Jak by to fungovalo?

Daňový kredit nejen pro OSVČ

Představme si člověka, který bude v roce 2021 vyplňovat daňové přiznání a jehož daňový základ za rok 2020 je 120 tis. Daň z příjmu je pak 15 % z tohoto základu, tedy 18 tis. Každý daňový poplatník si navíc může uplatnit slevu na dani ve výši 24,8 tis. Po odečtení této slevy zjistíme, že náš poplatník má na daních zaplatit -6,8 tis., tedy záporné daně nebo také „daňový bonus“. Daňové bonusy nejsou za normálních okolností vypláceny zpět a v tomto případě by tedy náš poplatník zaplatil nulové daně z příjmu.

Avšak v současné situaci by stát všem daňovým poplatníkům (tedy nejen OSVČ) ihned (v dubnu 2020) vyplatil daňový kredit 25 tis. a v plné výši by ho ponechal všem, kterým by vznikla za rok 2020 záporná daňová povinnost (tedy lidem, kteří by zaplatili nulové daně z příjmu). Lidé, kterým by daňová povinnost vznikla, by pak řádně zaplatili daně a v závislosti na výši daně by o daňový kredit nebo jeho část přišli.

Následující tabulka ilustruje situaci OSVČ, který si uplatňuje 60% výdajový paušál k výpočtu základu daně. Jak však bylo zmíněno, toto opatření by se mohlo týkat všech daňových poplatníků, tedy i zaměstnanců a osob pracujících na dohody.

V prvním řádku tabulky je uvedená hrubá mzda a v posledním řádku tabulky je uvedena výše čisté podpory. Pokud je daňová povinnost (řádek 4) záporná, daňový kredit je ponechán poplatníkovi v plné výši. Pokud je daňová povinnost kladná, ale menší než daňový kredit, pak je čistá podpora vypočítána jako rozdíl výše daňového kreditu (řádek 5) a výše daňové povinnosti. Pokud je daňová povinnost vyšší než daňový kredit, pak je čistá podpora rovna nule.

Zní to možná komplikovaně, ale je to vlastně jednoduché – kdo vydělá málo, nevrací nic. Kdo vydělá hodně, vrací vše. A ten zbytek vrací pouze část. Podpora by tedy byla nejvyšší pro lidi nejvíce ohrožené nedostatkem příjmů a naopak by se snižovala pro výše příjmové skupiny. 

Výše čisté podpory v závislosti na hrubém měsíčním příjmu s využitím daňového kreditu vyplaceného v dubnu 2020 (ilustrativní příklad pro OSVČ uplatňující 60% odpočet nákladů a pouze slevu na poplatníka).


Kromě jednoduchosti a nákladové efektivnosti tohoto systému (nemuseli bychom platit armádu úředníků, kteří budou ručně zpracovávat stovky tisíc žádostí) by další velkou výhodou bylo, že tento daňový bonus by bylo možné navýšit až o několik desítek procent, a to při zachování průměrné podpory 25 tis. Kč na osobu. Při počtu 2,3 mil. daňových poplatníků by pak toto opatření stát vyšlo na 57,5 mld. Kč, což jistě není vysoká cena za efektivní pomoc těm nejpotřebnějším a férový přístup ke všem ostatním. 

Bohužel, stát místo toho stále preferuje administrativně náročná opatření, která málo pomáhají tam, kde je to potřeba nejvíce.