The Blog

Šest stupňů k Obamovi, Alžbětě II. nebo Bradu Pittovi


V roce 1929 vyšla sbírka povídek maďarského předního spisovatele Frigyese Karinthyho s názvem Minden masképpen van (Vše je jinak), která kromě jiných obsahovala i krátkou povídku Lánceszemek (Řetěz). V této povídce Karinthy přemýšlí nad tím, že lidé na Zemi jsou si mnohem blíže než kdy dříve. Jedna z postav příběhu navrhuje experiment, který spočívá v tom, že si můžeme vybrat jméno kohokoliv na Zemi  – tohoto člověka pak budeme kontaktovat přes nejvíce pět osob, ze kterých známe pouze jednu osobně.

Hlavní postava si vybere pro tento test například dělníka v továrně Ford. „Dělník zná manažera v obchodě (1. spojení), který zná Forda (2. spojení), Ford se přátelí s generálním ředitelem Hearst Publications (3. spojení), který se před rokem stal dobrým přítelem Árpáda Pásztora (4. spojení), který je přítelem mého přítele (5. spojení).“.

Problém malého světa

V roce 1967 se k tomuto tématu vrátil harvardský profesor, sociolog, Stanley Milgram. Jeho cílem bylo vyzkoumat, jaká je „vzdálenost“ mezi jakýmikoliv dvěma lidmi ve Spojených státech. Výzkum byl nazván Small World Experiment.

Jako první dva subjekty vybral ženu studenta náboženství ze Sharonu (stát Massachusetts) a akciového makléře z Bostonu. Města, ve kterých pokus začínal, byla následující: Wichita (stát Kansas) a Omaha (stát Nebraska). Původní očekávání (odhady) byla, že spojení Nebrasky a Sharonu si vyžádá 100 či více mezičlánků (osob).

Šest stupňů odloučení

V rámci experimentu bylo zasláno 160 dopisů náhodně vybraným lidem z Wichity a Omahy, které obsahovaly krátký popis studie, fotografii, jméno, adresu a další informace o cílové osobě plus následující instrukce k pokusu: „Pokud osobně znáte cílovou osobu, zašlete jí tuto složku. Pokud cílovou osobu neznáte osobně, nepokoušejte se ji kontaktovat přímo – místo toho pošlete tuto složku známému, o kterém si myslíte, že by mohl cílovou osobu znát.“.

K překvapení všech během pár dní dorazil první dopis, který prošel rukama pouze dvěma mezičlánkům. Později se ukázalo, že toto spojení bylo nejkratší zaznamenané vůbec. Nakonec se ze 160 vrátilo 42 dopisů, některé z nich na své cestě potkaly téměř tucet mezičlánků.

Na základě posbíraných dat Milgram zjistil, že medián mezičlánků je 5,5 – číslo bylo zaokrouhleno na 6. To dalo vzniknout termínu six degrees of separation (šest stupňů odloučení).

První sociální síť

Není proto náhodou, že první sociální síť (ve smyslu internetové služby), nesla název právě Sixdegrees.com.

Tato síť zahájila svůj provoz v roce 1997 a založil ji Andrew Weinereich, který se při jejím vytváření samozřejmě inspiroval konceptem Six degrees of separation. V době své největší popularity měla tato síť kolem 3 500 000 uživatelů a 100 zaměstnanců.

Sixdegrees.com však vydržela v plné síle pouze do roku 2000. Hlavním důvodem jejího neúspěchu byl fakt, že zkrátka předběhla svojí dobu – Technologie ještě nebyly tak vyspělé, aby síť mohla nabídnout takové prostředí a aplikace, které by staré i nově registrované uživatele dokázala motivovat se na síť vracet. Svůj boom zažívala v době, kdy se ve Spojených státech nafukovala spekulační bublina, později známá jako DotCom Bubble. Navíc trh s internetovou reklamou ještě nebyl natolik vyspělý, aby reklama mohla takto velkou síť financovat.

Opravdu?

Ačkoliv jsou zde i argumenty, které výzkum zpochybňují,  v dalších letech bylo provedeno několik dalších podobných šetření, jejichž výsledky se pohybovaly kolem stejného čísla.

Můžete tak začít přemýšlet, po kom vzkázat svému (ne)oblíbenci nějaký ten vzkaz :-)

Zdroje:

1)     ZÍKA, Vojtěch. Sociální sítě v životě teenagerů. Praha, 2012. 59 s. Str. 12-15. Bakalářská práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce Mgr. Radim Wolák.